Město Salem

"Hele-!" Trochu dotčené ucuknutí, které je provázeno smíchem. Zná ho dobře, ale rozhodně ji nenapadlo, že jí bude okusovat vařečku. A ještě k tomu hodnotit chuť jídla a kritizovat! Ne, to je samozřejmě vtip. Dělá to pro něj a je ráda, že dokáže říct to, co chce a co mu právě leží na srdci nebo na jazyku. Cain se zatváří jako neviňátko a Seraphine jeho výraz napodobí, jenže rozdíl je v tom, že jí by to každý uvěřil. Ona svým způsobem i neviňátko je, hodná, něžná duše. "A že jseš to ty, tak by i byla." Oznámí s milým úsměvem, ale stejně si neodpustí nějakou tu dětstkou levárnu. Chce využít tátovy pozice, takže ho vařečkou jemně praští do nosu. "To máš za to ujídání!" Děvče se bez rozpaků hlasitě rozesměje a raději vezme do ruky trochu soli, aby otci jeho snídani udělala dle jeho představ. Stále se na něj trochu zlobí za ten jeho pozdní příchod, ale copak to jde věčně? Ačkoli Cain nevinně rozhodně nevypadá, ona ví, že dokáže být milý a hodný. Však takový jistě je - na ni ano. Taťka se odeber ke stolu a Seraphine se ujme krájení chleba.
Jakmile se řízla, tak u ní byl její společník v malé chvilce. Nekompromisně, ale stále starostlivě a opatrně jí prst obvázal a ona naslouchala jeho slovům. Kdejaká dívka by jeho slovům nerozuměla ani trochu, ale Seraph? Ta se jen nadšeně usměje a na tvářích se jí udělají ďolíčky. Svým až skoro dětstkým pohledem sleduje otce a nadšeně přikývne. Než e by byla ráda že udělal chybu, ale vždyckyráda pomůže a navíc ji přebíjení zbraní baví. Sice není ráda, že se jimi ubližuje, ale na druhou stranu mohou sloužit i pro ochranu a koneckonců - to by nemělo patřit do jejích zájmů. Prostě prodává a smlouvá, toť vše. Nakonec pozornost odvárít k jídlu, aby nevypadala tolik nadšeně a pokusí se pronést co nejlhostejněji. "Udělám si místo ve svým nabitým programu," nakonec se srdečně zahihňá, "dělám si legraci! Moc ráda ti pomůžu." Nandá jídlo do misky a položí mu ho na stůl. V mezičase se zeptá na Salemského vraha a jak to tak vypadá, tak tím tatínka znepokojí. Utře si ruce do látky u své sukně a ruce spojí před tělem. Naslouchá jeho slovům a následně trochu skloní hlavu - snad jako děcko, které něco provedlo a teď poslouchá přednášku. Nakonec se jemně usměje a podrbe se trochu rozpačitě ve vlasech. "Ve městě člověk zaslechne leccos... Hlavně když obchoduje s těmito věcmi." Nakonec se rozhodne to více rozvést, aby měl táta klidné spaní. "Zrovna jsem procházela městem, když jsem zaslechla debatu dvou vojáků, tak jsem se chtěla zeptat, jestli o tom něco nevíš... Protože ty víš všechno." Nakonec se na něj rošťácky zašklebí. "Skoro všechno... Ještě pořád ti uniká kouzlo úklidu." Musí ho přeci taky trochu pošťuchovat, i když to dělá ráda. Přeci na to táta nemá čas a ji neubyde, když uklidí celé jejich slušné bydlení. Nakonec trochu zvážní a poslušně přikývne. "Budu dávat pozor, slibuju... Ale... v čem je divný?" Byla vždycky zvídavé dítko. Pokud se táta dosud neposadil k jídlu, tak ho tam nenápadně jemňounce dostrká a posadí ho na židli. Podá mu chléb a popřeje dobrou chuť. Sedne si na druhou židli a zvědavě na něj čučí. Čeká odpověď.

-------

https://town-of-salem-rpg.forumczech.com/viewtopic.forum?t=15

-------

https://town-of-salem-rpg.forumczech.com/viewtopic.forum?t=15